Není to již utopicky nerealistické jako zavést hebrejštinu v Izraeli a existuje silná motivace.

Pro národy v Africe a Asii znamená studium interlingvy větší výhody.

Interlingva je klíč (key / Schlüssel / clé) k západním jazykům a přístup k technologickým textům.

A interlingva je ideální základnou pro hlubší studia jednoho nebo více západních jazyků.

Literatura v západním jazycích  zůstává životně důležitá pro jejich ekonomický rozvoj.

Ústava EU - její konečná verze - se zveřejňuje v mezinárodním jazyce v Universitate de Granada España a tým přeladatelů organizuje po dobu jednoho roku.

Viz http://www.interlingua.com/node/417/print

Nástupce IALA, Union Mundial pro Interlingua, vítá vaši spolupráci v šíření praktických aplikací tohoto komunikačního nástroje - moderní latiny!

Pouze jedna otázka je podstatná: Rozumíte interlingvě?

Navštivte stránky:

www.interlingva.cz

www.interlingua.com

www.lulu.com/shop hledat: Interlingua

INTERLINGVA se představuje

Interlingva není umělý jazkyk, mezinárodní slovní zásoba je ve skutečnosti již stávající řecko-latinského původu, která představuje obecné jazykové dědictví všech západních jazyků.

Obecné struktury tvoří minimalizovanou gramatiku: pouze neurčitý člen un.

A pouze určitý člen le.

Žádná shoda mezi podstatným a přídavným jménem.

Žádná osobní zájmena ze sloves.

Pozor: Interlingva není esperanto!

Interlingva je vyvíjena profesionálními lingvisty.

Výsledek publikovala v roce 1951 po čtvrtstoletí výzkumu, IALA (International Auxiliary Language Association /Mezinárodní asociace pomocných jazyků),

Teoretických příprav se účastnili jazykovědci jako Otto Jespersen, Charles Bally, Albert Debrunner, Alf Sommerfelt, Jean-Paul Vinay a André Martinet a jeho nástupce jako ředitel výzkumu dr. Alexander Gode, zakladatel American Translator’s Association, ATA.

Interlingva je výrazem jazykové univerzálnosti vědy a technologie a vědců, především lékařů, kteří okamžitě začali publikovat ve specializovaných časopisech souhrny příspěvků a v lékařských kongresech.

Interlingva maximálně využívá globálního rozšíření západních jazyků a  je nyní použitelná bez úředního přijetí.

600 milionů mluvících románskými jazyky a studenti mezi mnoha miliony anglicky mluvícími rozumí textům v interlingvě téměř bez učení.

A všem ostatním, kdo nemají románské jazyky nebo angličtinu jako mateřské budou pokračovat poskytovat našim profesorům jazyků náš každodenní chléb.

Ale s interlingvou jako prvním jazykem ve školách, zdroje pro výuku moderních jazyků budou stačit nejen pro studium nejdůležitějšího anglického jazyka, ale mnoha jiných jazyků, dokonce které jsou dnes "exotické": čínština, japonština, arabština - jazyky fascinující, ale obtížné!

A pro tradiční jazyky pravděpodobně poskytne čas pro hlubší studium jejich literatury a kultury:

Studium angličtiny pro Shakespeara, francouzštiny pro Racina, polštiny pro Mickiewicze, maďarštiny pro Petöfiho!

Propedeutická hodnota interlingvy je nepopiratelná.

Ve výuce jazyků nabízí interlingva rychlým způsobem mezinárodní slovník (např. ve švédských gymnáziích to je nepovinný předmět) a vynikající příprava k pokročilému studiu angličtiny a románských jazyků a klasické latiny.

Jazyková politika Evropské unie!

"Každý Evropan se musí učit dva cizí jazyky!"

Volný výběr?

Může si Bulhar vybrat rumunštinu a řečtinu?

Češtinu - němčinu a maďarštinu?

V zásadě ano.

Ale pokud žádný z vybraných jazyků není preferovaným jazykem, je výsledkem nekomunikace mezi všemi Evropany.

Je zapotřebí neutrální jazyk.

Ne všechny gigantické výdaje EU na tlumočení a překlady jsou nezbytné a "babylonská" situace v Parlamentu je jednou z příčin negativního postoje 50% Evropanů..

Jiný má obrovskou výsadu dominantních národů, které jsou schopné mluvit a vyjadřovat ve svých vlastních jazycích.

Interlingvě více méně rozumí všichni Evropané, je de facto společným jmenovatelem našich jazyků.

Interlingva je živý jazyk podle definice, že má komunitu, ačkoli není příliš velká, uživatelů v "diaspoře" v celém světě.

V tomto jazyce se diskutuje, píší se knihy, miluje se nebo se občas nenávidí.

Vývoj slovní zásoby je konstantní, roste podle potřeb uživatelů, které jsou pevnou základnou principů vytváření nových slov:

každé slovo musí existovat alespoň ve třech jazykových zdrojích: angličtině, francouzštině, italštině, španělštině a portugalštině.

Realistické zavedení?

Globální jazyk není reálný v naší epoše: např. vymýcení negramotnosti  má vyšší prioritu.

Ale jsou možné kroky:

Interlingva jako první cizí jazyk v učebních osnovách všech evropských škol pro praktické vztahy.